Přestože se již loučíme se zimou, změny teplot si začínají vybírat svou daň na nachlazení a chřipce. Většina z nás přijímá preventivní (a zdravý rozum) opatření, jako je mytí rukou a vyhýbání se kontaktu s nakaženými lidmi. I tak je těžké, že se vystavením nachlazení a chřipkovým virům 100% vyhneme onemocnění.
Samoléčba není nikdy dobrá volba, a proto se někteří lidé obracejí na přírodní prostředky, aby zabránili nebo zkrátili dobu nachlazení. Viry jsou všude (práce, škola, veřejná doprava), takže je těžké se nákaze vyhnout. Dokonce i kterýkoli člen rodiny vás může nakazit.
Období nachlazení a chřipek trvá od prosince do května. Pokud onemocníte jedním nebo druhým, není třeba se uchylovat k volně prodejným lékům, které zabrání ucpanému nosu, bolestem v krku, kašli nebo horečka. Níže prozradíme vše, co potřebujete vědět o obou nemocech.
Jak poznáme, že jde o nachlazení nebo chřipku?
Existují světové statistiky, které odhadují, že každý dospělý člověk může mít 2 nebo 3 nachlazení za rok, zatímco u dětí se počet zvyšuje na 6 nachlazení. Je pravda, že obě nemoci jsou podobné a docela nepříjemné, ale mezi nachlazením a chřipkou jsou určité rozdíly.
El zima Jedná se o akutní, spontánně omezenou virovou infekci horních cest dýchacích. Může být způsobeno více než 200 různými viry, přičemž nejčastějšími viníky jsou koronavirus a rhinovirus. Protože existuje tolik virů, tělo si proti nim jen těžko vytváří odolnost. Na nachlazení vlastně stále neexistuje žádný „lék“. Ta se šíří ručním kontaktem s nakaženou osobou, kdy se dotkneme předmětu kontaminovaného manipulací nebo kýcháním či kašláním.
Místo toho chřipka je nakažlivá respirační virová infekce, která způsobuje mírné až těžké onemocnění. Existují čtyři typy chřipkových virů: A, B, C a D. Lidé jsou primárně postiženi viry chřipky A a B; jsou zodpovědné za epidemie chřipky každou zimu. Typ C způsobuje velmi mírné respirační onemocnění a typ D infikuje skot, takže tyto dva by se nás neměly týkat.
Stejně jako u nachlazení se chřipka šíří částicemi ve vzduchu kontaminovanými virem, když lidé mluví, kašlou nebo kýchají. Je méně pravděpodobné, že se někdo nakazí dotykem povrchu, který obsahuje virus.
Jsou vakcíny k něčemu užitečné?
Vakcína proti chřipce je dostupná na klinikách a v lékárnách, i když se doporučuje, aby si ji (zdarma) opatřila pouze část populace. Zarážející je, že nedávný výzkum naznačují, že se zdá, že to není tak účinné, jak si myslíme. Možná, že vakcína může mít nepříznivé důsledky, o kterých nevíme.
Vakcína proti chřipce, která skutečně funguje v jedné sezóně, může zvýšit riziko pozdějšího rozvoje chřipky. Je to způsobeno procesem nazývaným „posílení závislé na protilátkách“ a dochází k němu, když se komplexy virus-protilátka adaptují v buňkách, obvykle poté, co je člověk očkován. Navíc očkování proti chřipce může také snížit účinnost následného očkování a zvýšit šanci, že nakazíte ostatní.
O účinnosti vakcíny se stále diskutuje. Věda pozorovala pouze jeden skromný účinek vakcíny proti zmírnění příznaků chřipky u dětí, dospělých a starších osob.
Přestože je pro mnohé z nás chřipka dočasným problémem, existují určité skupiny populace, které jsou vystaveny vysokému zdravotnímu riziku. Někteří z nich jsou: zdravotníci, kteří mají přímý kontakt s pacienty, astmatici, lidé s narušeným imunitním systémem a starší lidé.
A co léky na nachlazení a chřipku?
Jsme závislí na lécích, když zaznamenáme nějaké příznaky? Troufnul bych si tvrdit, že ano. Jakmile máme první příznaky nachlazení nebo chřipky, máme tendenci zajít si do lékárny pro nějaké dekongestanty, protizánětlivé nebo antihistaminika. Nicméně, Věda zajišťuje, že tyto léky nijak nezkracují dobu trvání nemoci ani nezabraňují jejímu propuknutí. Jednoduše potlačit příznaky.
Pomáhají antibiotika?
Stále existují lékaři, kteří lidem s chřipkou nebo nachlazením předepisují antibiotika. Bylo prokázáno, že antibiotika zabraňují bakteriálním infekcím nebo je zabíjejí, takže jsou nepoužitelná u virových infekcí. Téměř 25 % předepsaných antibiotik je podáváno nevhodně; a 35 % se podává pacientům (často dětem) s infekcemi horních cest dýchacích, sinusitidou a bolestmi hlavy. Angíny mají ve větší míře virový původ a nejsou způsobeny bakteriemi.
Pokud nám antibiotika předepisují bez rozdílu, můžeme si na ně vytvořit rezistenci a vytvořit sociální problém. Aby se to nestalo, musíme jen výrazně omezit jeho užívání, zvláště když ho užíváme v případech, kdy to nepotřebujeme, jako je nachlazení a chřipka.